Dobříkov – V sobotu 24. října jsem přijal pozvání obce Dobříkov na slavnostní odhalení busty senátora Václava Jaroslava Klofáče. Obec leží těsně za hranicí mého senátního obvodu, ale stále v hitorickém okrese Ústí nad Orlicí. Akce se konala pod záštitou Ministerstva obrany České republiky před budovou obecního úřadu. Autorem busty je Sebastian Wojnar.
Člověk, který stál u zrodu republiky
Václav Klofáč se narodil v roce 1868 v Německém Brodě, dnešním Havlíčkově Brodě. Byl novinářem, spoluzakladatelem České strany národně sociální a od roku 1901 poslancem Říšské rady ve Vídni. Za první světové války ho rakouské úřady zatkly už 4. září 1914, a to právě v Dobříkově. Vězněn byl v Praze a ve Vídni a hrozil mu trest za velezradu. Na svobodu se dostal až v červenci 1917 díky amnestii císaře Karla I.
Po vzniku republiky se 14. listopadu 1918 stal prvním československým ministrem národní obrany. Funkci zastával do května 1920. Tvořil armádu nového státu z hrstky různorodých jednotek a prosazoval myšlenku armády opřené o občany.
Senátor a předseda Senátu
Od roku 1920 byl až do zrušení Senátu v roce 1939 senátorem Národního shromáždění. Mandát obhájil ve volbách 1925, 1929 a 1935. Většinu času byl místopředsedou Senátu. Od 18. února do 30. listopadu 1926 Senát vedl jako jeho předseda. Jako senátor vnímám, že právě v těchto místech stál na začátku naší parlamentní tradice. Dobříkov byl přitom pro Klofáče víc než letní sídlo, jeho potomci tam žijí dodnes. Na místě bývalé tvrze si postavil vilu a v obci žil až do své smrti v roce 1942.
Pár slov o autorovi bysty
Autorem busty Václava Klofáče je akademický sochař Sebastian Wojnar (nar. 1993), který vyrůstal v Dětmarovicích u Karviné a vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem Jindřicha Zeithammla a Vojtěcha Míči. Dnes tvoří v Semilech, kde v historických prostorách Fabriky 1861 založil ateliér Studio SW. Věnuje se především figurální tvorbě a v ní hledá vztah mezi člověkem a přírodou. Širší veřejnost si ho spojuje s bronzovou bustou Miroslava Donutila v třebíčském Divadle Pasáž z roku 2019. Mezi jeho veřejné zakázky patří také pamětní deska Františka Hrubína, pomník padlých a legionářů v Lipníku u Hrotovic, socha Máří Magdalény v Dětmarovicích a v září 2024 odhalené monumentální sousoší Epopej Miletína k 900. výročí založení města. Vedle zakázek vystavuje v Česku i v zahraničí, například v roce 2025 v Banské Bystrici, a letos se představil na výstavě New Generation v rámci Czech Design Weeku.
Kostelík ze Zakarpatské Ukrajiny
Po odhalení bysty jsem navštívil dřevěný kostelík Všech svatých, kolem kterého jindy často jezdím a který je dodnes jednou z pozoruhodností obce. Postavili ho tesaři v 17. století ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině, tehdejší Podkarpatské Rusi. Později byl přenesen do vesnice Cholmovec, kde postupně chátral. Klofáč to v roce 1927 při cestě na Podkarpatskou Rus zjistil, koupil ho za 16 000 korun a v roce 1930 ho nechal po částech převézt vlakem do Zámrsku. Odtud ho koňské povozy dovezly do Dobříkova. Celkové náklady dosáhly větších desítek tisíc korun a většinu platil ze svého. Slavnostně ho 6. července 1931 vysvětil patriarcha Církve československé husitské Gustav Procházka.
Kostelík mě znovu přesvědčil, že dobře vynaložené úsilí může zachránit kus kulturního dědictví. Dnes patří Církvi československé husitské a je kulturní památkou. Stojí v něm vzácné ikony a ikonostas. Když jsem se uvnitř něho pohyboval, připoměl jsem si podobný osobní zážitek, z návštěvy jiného takového kostelíka při mé cestě na Ukrajinu před několika lety, krátce po tom co začala být zužována válkou. O to víc si cením toho, že se takováto památka dochovala u nás.
Poděkování
Děkuji všem, kdo se na přípravě odhalení podíleli, i potomkům a pamětníkům, kteří o Klofáčovo dědictví v Dobříkově pečují. Připomínat si lidi, kteří stáli u zrodu našeho státu, považuji za důležité. Vedle nové busty můžete v Dobříkově navštívit i Klofáčův památník v areálu tvrziště „Na Valech“, otevřený od roku 1997.
