Hnátnice – V pátečním podvečeru 17.října, jsme v Hnátnici zavzpomínali, spolu se žáky místní školy, pamětníky a příbuznými, na jejich významného rodáka pana Milana Vyhnálka. Ten se v minulém století stal sýrařským králem jižní polokoule. V srdci měl stále svou obec a region, kam se v závěru svého života vrátil. Je příkladem Čecha, který se z ničeho dokázal ve světě prosadit.
Od sedláka k vizionáři
Milan Vyhnálek se narodil 18. října 1925 v Hnátnici pod Orlickými horami do sedlácké rodiny. Přestože se od něj očekávalo, že převezme rodinné hospodářství, rozhodl se pro zcela jinou cestu – pro sýrařství. Navzdory odporu otce vystudoval mlékárenskou a sýrařskou školu v Kroměříži a po studiích pomáhal obnovovat lanškrounskou sýrárnu.
Rok 1948 však přinesl politické změny, které zásadně ovlivnily jeho život. Ve svých 23 letech se rozhodl opustit Československo. Nejprve uprchl do Německa a v roce 1950 emigroval do Austrálie v rámci imigračního programu. Začátek v nové zemi nebyl vůbec jednoduchý – musel dva roky pracovat jako dřevorubec v pralese, na stavbách a v dalších dělnických profesích. Ale jeho sen byl jasný: založit vlastní sýrárnu a vyrábět sýry, které Australané tehdy téměř neznali.
Zrození sýrařského impéria
V roce 1954 si Milan Vyhnálek otevřel první sýrárnu v Marawah v severozápadní Tasmánii. Cesta k úspěchu však nebyla snadná – narážel na nepochopení a odpor ze strany místních producentů másla, kteří v něm viděli konkurenci. Přesto se nevzdal a v roce 1955 se mu podařilo naplno rozjet výrobu.
Brzy nato vybudoval v Burnie podnik Lactos, který se stal největší sýrárnou na jižní polokouli. Čísla mluví za vše: v prvním roce vyrobili 50 tun sýrů, v roce 1964 už to bylo 500 tun ročně! Milan Vyhnálek přinesl do Austrálie výrobu sýrů, které tam byly neznámé – ementál, gouda, eidam, romadúr a camembert. České sýrové speciality dokonce exportoval do Japonska, Evropy i USA.
Inovace, která změnila svět
Milan Vyhnálek nebyl jen podnikatel, ale také inovátor. Spolu s jugoslávským kolegou Frankem Špegličem vyvinul revoluční systém Lactomatic – automatizovanou linku na výrobu sýrů, která se stala světovým unikátem. Tento systém byl patentován ve 12 zemích světa a znamenal revoluci v sýrařském průmyslu.
I když v roce 1964 sýrárnu postihł ničivý požár, Milan Vyhnálek ji rychle obnovil a pokračoval v dalším rozvoji. Jeho pracovitost, perfekcionismus a vizionářství z něj udělaly legendu.
Muž století s českým srdcem
Za své zásluhy byl Milan Vyhnálek v Tasmánii vyhlášen „Mužem 20. století“ a získal přezdívky jako „The Czech Cheese Pioneer“ (Český sýrařský průkopník) nebo „The Cheese King“ (Sýrařský král). Přestože dosáhl v Austrálii obrovského úspěchu, nikdy nezapomněl na své kořeny.
Aktivně podporoval krajanskou komunitu, pomáhal mladým lidem v Česku a v závěru svého života se vrátil do své rodné Hnátnice. Svůj životní příběh popsal v knize „Kde je tráva zelenější“, která inspiruje dodnes.
Milan Vyhnálek zemřel v roce 2013 ve věku 88 let, ale jeho odkaz žije dál – nejen v australském mlékárenském průmyslu, ale především jako příklad člověka, který se nevzdal svého snu a dokázal, že s odhodláním, pracovitostí a vizí lze dosáhnout nemožného.
Inspirace pro dnešní generaci
Příběh Milana Vyhnálka je pro mě osobně velmi inspirativní. Ukazuje, že i v těch nejtěžších životních situacích – emigrace, jazyková bariéra, práce v cizí zemi – lze dosáhnout úspěchu, pokud člověk věří svému snu a je ochoten tvrdě pracovat.
Jsem rád, že jsme se včera v Hnátnici mohli společně poklonit památce tohoto výjimečného člověka a připomenout si jeho odkaz. Milan Vyhnálek je důkazem toho, že Češi dokážou uspět kdekoli na světě, ale nikdy nezapomenou na své kořeny.
