Milano Cortina 2026 – Neuvěřitelný závod. Krásné třetí místo. Pamatuji si ten letní den jako dnes. Tereza stála přede mnou – usměvavá, plná energie, s tím přirozeným šarmem, který ji provází všude. Předával jsem jí cenu za vítězství v běžeckém závodě a ani ve snu mě nenapadlo, že za pár měsíců budu sledovat, jak stojí na olympijském stupni vítězů v italské Anterselvě s bronzovou medailí na krku.
Závod plný dramatických zvratů
Závod žen s hromadným startem na 12,5 km na zimních olympijských hrách Milano Cortina 2026 byl od první do poslední chvíle napínavý jako detektivní román. Začátek nevyšel – na první střelbě vleže minula jeden terč, musela absolvovat trestné kolo a propadla se až na 26. místo. V tu chvíli by mnohý závodník ztratil hlavu a rezignoval. Ale Tereza je jiná.
Co následovalo, bylo ukázkovou lekcí mentální síly. Druhá střelba vleže – bezchybná, posun na 13. místo. První střelba vestoje – opět skvělá, šesté místo. A pak přišel klíčový moment celého závodu – poslední střelecké stanoviště. Tereza ho zvládla stoprocentně, využila chyb soupeřek a odjížděla z něj jako první! Závěrečné kolo bylo srdcervoucí – dvě Francouzky Océane Michelonová a Julia Simonová ji nakonec předjely, ale bronz? Ten zůstal náš. Tereza dojela do cíle jako třetí, s pouhými jednou chybou z dvaceti střel a ztrátou pouhých 7,4 sekundy na vítězku. To je výkon hodný olympijské legendy.
Slzy, které dojaly celou republiku
Záběry z cíle byly nezapomenutelné. Tereza se rozplakala štěstím a sama po závodě říkala: „Naprosto neuvěřitelné. Omlouvám se, nemohu uvěřit. Slyšet rodiče brečet…“ Ta slova říkají víc než jakákoliv statistika. Za každou medailí se skrývají roky odříkání, bolesti a pochybností – a právě proto jsou chvíle jako tato tak výjimečné a tak silné.
Příběh houževnaté bojovnice
Terezin sportovní příběh je příběhem postupného, trpělivého růstu. Pětadvacetiletá biatlonistka je dvojnásobnou juniorskou mistryní světa z roku 2022 a stříbrnou medailistkou ze smíšené štafety na Mistrovství světa 2025. Ale tato olympijská medaile má úplně jinou váhu – je to první individuální olympijský kov v její kariéře, vybojovaný v tom nejtvrdším závodě, proti nejlepším biatlonistkám světa.
Pro českou biatlonovou výpravu je to zároveň první individuální medaile od bronzu Veroniky Vítkové a stříbra Michala Krčmáře z Pchjongčchangu 2018. Osm let čekání – a pak přišla Tereza a ukázala, že česká biatlonová škola je stále světovou třídou.
Česká olympijská jízda pokračuje
Tato bronzová medaile zapadá do skvělého výkonu celé české výpravy na hrách Milano Cortina 2026. Metoděj Jílek přivezl zlato a stříbro v rychlobruslení, Eva Adamczyková stříbro ve snowboardcrossu, Zuzana Maděrová zlato ve snowboardovém paralelním obřím slalomu. Tereza přidala bronz v biatlonu. Celkem pět medailí – a olympijské hry ještě neskončily. Česká republika může být na své sportovce nesmírně hrdá.
Poděkování a gratulace
Terezo, gratuluju celým srdcem! Když jsem ti v Jablonném podával cenu za vítězství v letním závodě, viděl jsem v tobě výjimečnou sportovkyni. Dnes jsi to potvrdila před celým světem. Tato medaile je zasloužená odměna za roky tvrdé práce a je inspirací pro všechny mladé sportovce v naší zemi.
Děkuji také celému realizačnímu týmu – trenérům, servismanům a všem, kteří stojí za úspěchy našich sportovců v zákulisí. Medaile patří vám všem. A fanouškům, kteří Terezu sledovali u obrazovek a prožívali s ní každou střelu a každý metr závodu – tohle bylo pro vás!
Česká republika může být na Terezu Voborníkovou nesmírně hrdá. Já jsem hrdý. A těším se, co tato výjimečná sportovkyně ještě světu ukáže! 🇨🇿❤️
