Budapešť, 27.–28. listopadu 2025 – Právě se vracím z velmi důležité zahraniční senátní návštěvy v Budapešti, kde jsem měl možnost zúčastnit se dvou klíčových setkání výborů parlamentů zemí Visegrádské skupiny. Jako místopředseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a člen Podvýboru pro zemědělství jsem měl jedinečnou příležitost reprezentovat Českou republiku a přispět k posílení spolupráce mezi zeměmi V4.
Energetika a umělá inteligence – témata budoucnosti
První den, 27. listopadu, byl věnován setkání výborů pro energetiku a umělou inteligenci parlamentů zemí V4. Diskutovali jsme o zásadních otázkách, které budou formovat budoucnost našeho regionu i celé Evropy.
Energetická bezpečnost a diverzifikace
V oblasti energetiky jsme se zaměřili na klíčové priority našeho regionu. Maďarsko například plánuje výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Paks II s celkovým výkonem 2400 MW, což má zajistit energetickou bezpečnost země. Diskutovali jsme také o důležitosti diverzifikace zdrojů energie a o tom, jak mohou země V4 spolupracovat na posílení energetické soběstačnosti.
Velmi zajímavé bylo slyšet o maďarských plánech v oblasti obnovitelných zdrojů – do roku 2030 chtějí dosáhnout instalovaného výkonu 12 000 MW ze slunečních elektráren. To je ambiciózní cíl, který ukazuje, že energetická transformace musí být vyvážená a zahrnovat jak jadernou energetiku, tak obnovitelné zdroje.
Umělá inteligence – výzva i příležitost
Druhá část prvního dne patřila umělé inteligenci. Toto téma je pro mě osobně velmi důležité, protože AI zásadně změní nejen naše hospodářství, ale celou společnost. Diskutovali jsme o Akčním plánu EU pro kontinent umělé inteligence a o tom, jak zajistit, aby naše země nezůstaly pozadu.
Velmi mě potěšilo, že Senát nedávno projednal stanovisko k tomuto akčnímu plánu. Podporujeme snahu EU dostat se mezi globální lídry v oblasti AI, ale zároveň zdůrazňujeme nutnost zjednodušení legislativy – zejména Aktu o umělé inteligenci. Pravidla nesmí být zbytečně složitá ani brzdit rozvoj odvětví. Musíme najít rovnováhu mezi podporou inovací a zajištěním bezpečnosti.
Česká republika má v této oblasti velký potenciál. Máme kvalitní výzkumné instituce, talentované odborníky a inovativní firmy. Ale potřebujeme lepší podmínky pro jejich rozvoj – od financování výzkumu přes vzdělávání až po přilákání a udržení AI expertů.
Zemědělství – páteř našich ekonomik
Druhý den jednání, 28. listopadu, patřil setkání výborů pro zemědělství. Jako člověk, který se zemědělské problematice dlouhodobě věnuji, jsem byl rád, že jsem mohl aktivně přispět k diskusi o budoucnosti našeho zemědělství.
Společná zemědělská politika po roce 2027
Hlavním bodem jednání byla diskuse o budoucí podobě Společné zemědělské politiky (SZP) v rámci nového víceletého finančního rámce EU na období 2028-2034. Zde jsme měli velmi podobné názory napříč zeměmi V4.
Všichni jsme se shodli, že SZP musí zůstat samostatná a adekvátně financovaná společná politika. Zemědělství a potravinářství jsou strategická odvětví, která přispívají k potravinové bezpečnosti – a ta je jedním ze základních pilířů bezpečnosti jak na národní úrovni, tak na úrovni EU. To musí být v rámci víceletého finančního rámce zohledněno.
Zjednodušení místo další byrokracie
Velmi jsme diskutovali o otázce zjednodušování. Evropská komise slibuje zjednodušení, ale když se podíváme na předložené legislativní návrhy, je otázkou, kde konkrétně to slibované zjednodušení v praxi je. My v Senátu jsme například jasně řekli, že za zjednodušení bychom považovali zrušení sociální podmíněnosti, k čemuž Komise v předložené reformě SZP bohužel nepřistoupila.
Naši zemědělci jsou přetíženi byrokratickými požadavky. Místo toho, aby mohli věnovat čas práci na poli, musí vyplňovat formuláře a hlášení. To musíme změnit.
Obchodní dohody a jejich dopady
Diskutovali jsme také o dohodě EU-Mercosur a jejích potenciálních dopadech na evropské zemědělství. Tato dohoda přinese liberalizaci obchodu se zeměmi Jižní Ameriky, což může mít významný dopad na některá odvětví našeho zemědělství, zejména na producenty hovězího masa.
I když jsou stanovené dovozní kvóty relativně nízké (například 99 000 tun hovězího masa představuje pouze 1,5 % celkové evropské produkce), musíme pečlivě sledovat dopady na naše zemědělce. Důležité je, že všechny dovážené produkty musí splňovat vysoké standardy EU týkající se bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a rostlin.
Obchodní vztahy V4 s Maďarskem
Během návštěvy jsme měli také možnost diskutovat o vzájemných obchodních vztazích. Pro Českou republiku je Maďarsko důležitým obchodním partnerem. V roce 2024 dosáhl obrat mezi našimi zeměmi 332 miliard korun, přičemž naše obchodní bilance byla pozitivní – 90 miliard korun.
Identifikovali jsme řadu oborových příležitostí pro prohloubení spolupráce: energetika, obranný a bezpečnostní sektor, dopravní infrastruktura, automobilový průmysl, ICT a elektronika, zemědělství a potravinářství, nebo výzkum a vývoj.
Síla společného hlasu
Co nejvyšší soudržnost V4 v otázkách, kde je společný, či hodně podobný názor, osobně považuji za velmi důležitou k prosazení našich potřeb v rámci EU. Během obou dnů jednání jsem si znovu uvědomil, jak důležitá je platforma Visegrádské skupiny.
Když mluvíme jedním hlasem, když dokážeme najít společná stanoviska, máme v Evropské unii mnohem větší váhu. V oblasti zemědělství, energetiky i umělé inteligence máme velmi podobné výzvy a zájmy. Společným postupem můžeme v Bruselu dosáhnout mnohem více než jednotlivě.
Samozřejmě, že v některých otázkách se naše názory mohou lišit, ale tam, kde máme společné zájmy – a těch je opravdu hodně – musíme vystupovat jednotně. To platí zejména pro:
- Zachování a adekvátní financování Společné zemědělské politiky
- Zjednodušení byrokratických požadavků pro zemědělce a podnikatele
- Podporu energetické bezpečnosti a diverzifikace zdrojů
- Rozvoj umělé inteligence bez přílišné regulatorní zátěže
- Ochranu našich strategických zájmů v obchodních dohodách
Poděkování
Rád bych poděkoval maďarským kolegům za perfektní organizaci obou setkání a všem účastníkům za konstruktivní a věcnou diskusi. Pravidelné setkávání sektorových výborů parlamentů zemí V4 je velmi přínosné, jelikož nám umožňuje osobně diskutovat a sdílet názory na aktuální témata.
Věřím, že výsledky našich jednání se promítnou do konkrétních kroků, které pomohou našim občanům, podnikatelům i zemědělcům. Budu i nadále pracovat na tom, aby hlas našeho regionu byl v Senátu slyšet a aby naše zájmy byly prosazovány nejen na národní, ale i na evropské úrovni.
Pro Českou republiku, pro Pardubický kraj i pro náš region Orlickoústecka je důležité, abychom nebyli jen pasivními příjemci rozhodnutí z Bruselu, ale abychom aktivně spoluvytvářeli evropskou politiku. A právě spolupráce v rámci V4 nám k tomu dává skvělou příležitost.
