Praha/Senát – Valdštejnská zahrada se v nové sezoně a to od 2. dubna, otevřela veřejnosti. Ve všední dny je volně přístupná od pondělí do pátku 7.00 – 19.00, o víkendech a státních svátcích mezi 9.00 – 19.00 a v rámci dnů otevřených dveří mezi 8.00 – 19.00. Prohlídky Valdštejnského paláce jsou každou sobotu od 9.00 do 16.00 a potrvají až do října. Vstup je zdarma.
Valdštejnská zahrada je svou rozlohou více než 14 tisíc metrů čtverečních druhou největší zahradou v centru Prahy, větší jsou jen zahrady Pražského hradu. Zahrada vznikla ve stylu italského manýristického parku, a jak například vyplývá z dochovaných dopisů sochaře Adriana de Vriese, na jejím vzhledu se aktivně podílel svými návrhy a připomínkami sám Albrecht z Valdštejna. Valdštejnská zahrada je členěna do dvou geometricky rozdílných částí. Ve větší části se nachází největší sala terrena v Praze a před ní fontána se sousoším Venuše s Amorem. Fontána byla roku 1910 umístěna do mramorového bazénu, který byl v minulosti samostatnou kašnou. V této části Valdštejnské zahrady je k vidění také umělá krápníková stěna, na níž navazuje voliéra pro ptactvo. Pokud se návštěvníci zadívají na krápníkovou stěnu pozorně, mohou v ní rozpoznat ukryté siluety živočichů, jako jsou žáby a hadi, či pitvořící se obličeje. V druhé – menší části Valdštejnské zahrady leží velký bazén s umělým ostrovem. Na něm se tyčí plastika Herkula s kyjem v ruce, který se právě chystá udeřit saň u svých nohou. Dále se zde nachází skleník a Jízdárna.
Valdštejnská zahrada prošla několika zásadními úpravami. V 18. století byla téměř celá zalesněna a protínalo ji mnoho drobných cest. Další změny byly provedeny v 50. letech 20. století, kdy došlo například k opětovnému zřízení velkého bazénu. K chloubě Valdštejnské zahrady patří pávi korunkatí a bílí. Chovají se zde od roku 2000 a takřka každé jaro vyvádějí mladé. Zahrada poskytuje útočiště slípkám zelenonohým nebo kachnám divokým. Ty sice nepatří ke zdejšímu stálému ptactvu, ale Valdštejnskou zahradu si evidentně oblíbily a pravidelně se sem vracejí. K vidění jsou také výři velcí, kteří jsou největšími žijícími sovami u nás. Rozpětí křídel mají až 160–170 cm a samičky jsou větší než samci. Jejich voliéra se nachází u krápníkové stěny. Ve velkém bazénu se prohánějí sumci, štiky, zlatí jeseni nebo kapři Koi, kteří jsou považováni za nejkrásnější okrasné ryby na světě.
Zahradu zdobí vzrostlé duby, javory či magnólie. Centrální část prostoru je osázena buxusovými keři a tulipány. U krápníkové stěny rostou hortenzie a mezi vinnou révou a fíkovníkem na jižní stěně Valdštejnského paláce si příchozí všimnou krokusů, narcisů či levandulí.
Od roku 1996 je zahrada součástí sídla Senátu, který se na počátku nového tisíciletí ujal její rozsáhlé rekonstrukce a zpřístupnil ji veřejnosti.
Určitě stojí celý areál za vidění, neváhejte a udělejte si rodinný výlet.
