Praha/ČNB – Nedávno jsem dostal nabídku, která se neodmítá – detailně si prohlédnout Návštěvnické centrum České národní banky na pražské ulici Na Příkopě. Tato návštěva se pro mě stala nejen objevným výletem do světa peněz a bankovnictví, ale především začátkem znovuobjevování zapomenutých příběhů našeho regionu – především města Letohrad, dříve známého jako Kyšperk.
Setkání s historií v srdci Prahy
Když jsem procházel moderními expozicemi „Za měnou“ a „Lidé a peníze“, nemohl jsem si nevšimnout impozantní zlaté mince o váze přes 130 kilogramů – největší v Evropě – ani původních trezorových dveří vážících 32 tun z někdejší Živnostenské banky. Právě tato banka, jak jsem se měl brzy dozvědět, sehrála klíčovou roli v hospodářském životě Kyšperka v první polovině 20. století. Při prohlídce jsem měl tu příležitost setkat se s panem Jakubem Kunertem, hlavním archivářem České národní banky. Jeho nadšení pro historii a ochota sdílet poznatky mě okamžitě zaujaly. A co následovalo, bylo ještě zajímavější.
Poklad v archivu ČNB
O několik dní později mi pan Kunert zaslal vyrozumění, které obsahovalo skutečný poklad – výpis archivních spisů týkajících se Letohradu a Kyšperka. Když jsem si začal procházet seznam dokumentů z fondů Agrární banky československé, České banky a především Živnostenské banky, uvědomil jsem si, jak bohatou a rozmanitou průmyslovou historii náš region má.
Kyšperk – průmyslové srdce regionu
Archivní dokumenty odhalují nepřehlédnutelnou mozaiku podnikatelských aktivit v Kyšperku od počátku 20. století až do padesátých let. Není to jen suchý výčet firem a úvěrů – je to živý obraz města, které pulzovalo hospodářským životem.
Textilní giganti
Nejstarší dokument v archivu sahá až do roku 1909 a týká se mechanických tkalcoven bratří Ettlových a firmy Fischl & Engel. Gustav Fischl a Bedřich Engel – tato jména dnes možná mnoho lidí nezná, ale jejich továrna byla jedním z pilířů kyšperského průmyslu. Zajímavé je, že podle archivních záznamů byl úvěr nakonec neuzavřen – možná to byl začátek obtížného období pro textilní průmysl v regionu.
Dřevařský průmysl
Kyšperská parní pila a velkoobchod dřívím se v archivu objevuje hned ve dvou fondech – České banky (1931-1935) a Živnostenské banky (1945-1951). Tato firma přežívala turbulentní období první republiky, druhé světové války i poválečné změny. Dokumenty z období národní správy nám dnes mohou poskytnout unikátní pohled na to, jak probíhala transformace soukromých podniků po válce.
Mlynářství a zemědělství
Miroslav Petřík provozoval v Kyšperku automatický válcový mlýn. Jeho příběh je typický pro mnoho podnikatelů té doby – bilance z roku 1947, zavedení národní správy v roce 1948 a nakonec začlenění do Východočeských mlýnů, národního podniku v Hradci Králové. Jeden z mnoha příběhů, kdy rodinné podniky zmizely v procesu znárodňování.
Strojírenství a inovace
Obzvláště mě zaujala firma J. Hubálka, která se zabývala výrobou a prodejem hospodářských strojů. Archivní spisy obsahují nejen bilance a finanční dokumenty, ale i výpisy z obchodního rejstříku a pozemkové knihy. Pro genealogické bádání nebo výzkum rodinných kořenů jsou tyto dokumenty doslova zlatým dolem.
Podobně zajímavý je příběh Bedřicha Appla z Čermné u Kyšperka, který provozoval továrnu na mlýnské stroje. Nebo firma Adler a Vaníček, která se specializovala na opravu mlékařských strojů – svědectví o tom, jak důležité bylo zemědělství pro region.
Potravinářský průmysl
Emil Bürgermeister – toto jméno se v archivu objevuje hned dvakrát. Jeho firma vyrábějící majonézy, saláty a rybí konzervy měla úvěrovou dokumentaci jak v Živnostenské bance, tak v Agrární bance. V době, kdy neexistovaly supermarkety a velkovýroba potravin byla spíše výjimkou, představovala taková firma významného zaměstnavatele.
Další odvětví
Seznam pokračuje – Oldřich Mikyska s továrnou na kovový nábytek a železné zboží, Ing. Vychytil a Spunar s elektrotechnickým zbožím, Alois Liebich s velkoobchodem koloniálním zbožím. Každý z těchto podnikatelů přispěl k tomu, že Kyšperk byl živým, prosperujícím městem.
Co nám dokumenty říkají
Když si člověk projde tyto archivní záznamy, vidí nejen jména a čísla. Vidí příběhy lidí, kteří budovali podniky, zaměstnávali své sousedy, přežívali hospodářské krize, válku a poválečné změny. Vidí transformaci z Kyšperka na Letohrad, z první republiky přes protektorát až po socialistické Československo.
Mnohé z těchto firem zanikly, některé byly znárodněny, jiné se transformovaly. Ale jejich odkaz zůstává – v budovách, které možná stále stojí, v rodinných vzpomínkách potomků zakladatelů, v historii našeho regionu.
Pozvání k bádání
Pan Kunert mi nabídl, že tyto dokumenty mohu kdykoliv navštívit a prostudovat bez omezení. Stejná nabídka platí pro všechny, kdo se zajímají o historii Letohradu, genealogické bádání nebo prostě chtějí poznat příběhy svých předků.
Archiv České národní banky není jen sbírkou starých papírů – je to živá paměť našeho hospodářského a společenského vývoje. A já jsem vděčný, že jsem měl možnost do této paměti nahlédnout.
Návštěvnické centrum ČNB
Pokud vás tato témata zaujala, mohu vřele doporučit návštěvu Návštěvnického centra ČNB. Expozice jsou zdarma, interaktivní a vhodné pro celou rodinu. Můžete si zde ověřit pravost bankovek, vyfotit se se zlatou mincí, projít si původní trezor nebo se dozvědět, jak funguje měnová politika.
Centrum je otevřeno ve všední dny (pondělí až čtvrtek 8:00–16:00, pátek 8:00–14:00) a v sobotu. Komentované prohlídky probíhají v časech 10:30, 13:00 a 15:00. Pan Kunert mi nabídl, že rád zorganizuje prohlídku i pro mé kolegy nebo přátele – a já této nabídky určitě využiji.
Závěrem
Tato návštěva mi připomněla, jak důležité je nezapomínat na svou historii. V době, kdy se díváme do budoucnosti a řešíme současné výzvy, je dobré občas se ohlédnout a uvědomit si, odkud přicházíme.
Příběhy kyšperských podnikatelů z první poloviny 20. století nám mohou být inspirací – jejich vytrvalost, inovativnost a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám jsou vlastnosti, které potřebujeme i dnes.
Děkuji panu Jakubu Kunertovi za jeho čas, odbornost a především za to, že pomáhá tímto udržovat živou paměť i našeho regionu. A těším se na další návštěvu – tentokrát už s konkrétními otázkami a touhou ponořit se hlouběji do historie Letohradu.
Kontakt:
Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB
Návštěvnické centrum ČNB, Na Příkopě, Praha
Více informací:
• Návštěvnické centrum ČNB: https://nc.cnb.cz
• Archiv ČNB: dokumenty dostupné k nahlédnutí po domluvě
