Letohradsko – Včera v podvečer jsem se zúčastnil výročních valných hromad dobrovolných hasičů v Písečné a Letohradě-Červené. Na první poslech možná nudná administrativa, papíry, zprávy o hospodaření. Ale já tam vždycky vidím něco úplně jiného. Vidím fungující model toho, o čem se často jen mluví. Vidím ty, kteří se dobrovolně scházejí, plánují, organizují, nesou odpovědnost – a nedělají to za peníze ani za slávu. Dělají to prostě proto, že to má smysl. Jsou to lidé, kteří by pro nás všechny v případě nouze riskovali vlastní zdraví. Strach určitě znají – ale ještě víc mají pod kůží odpovědnost za druhé.
Napadla mě přitom paralela: co kdyby fungovala celá naše společnost jako hasičský sbor? Představte si, že by lidé dobrovolně přispívali svým časem a schopnostmi tam, kde je to potřeba. Senior s životními zkušenostmi by mentoroval mladého podnikatele. Zdravotní sestra by ve volném čase učila první pomoc na školách. Řemeslník by jednou měsíčně opravoval lavičky v parku. Vždyť takhle kdysi fungovaly ochotnické divadelní soubory, pěvecké sbory, zahrádkáři, sokoli, myslivci – spolky, které dávaly lidem důvod se potkávat a táhnout za jeden provaz. Některé z nich dnes bojují o přežití, chybí jim mladá krev a společnost jako by zapomněla, k čemu vlastně byly dobré. Hasiči jsou jedni z mála, kterým se podařilo tuto štafetu nepřerušit.
Možná to zní jako utopie. Ale hasičské sbory dokazují, že to stále jde – a funguje to už přes 150 let. Mají jasnou strukturu, každý zná svou roli, pravidelně trénují, vyhodnocují chyby, slaví úspěchy. Nejsou to romantičtí snílci, jsou to pragmatici s velkým srdcem. Všímám si, jak spolu ti lidé mluví, jak řeší konflikty, jak se mladí učí od starších a starší respektují nápady mladých. To není náhoda – to je výsledek desetiletí společné práce.
Každý z nás má nějakou dovednost, zkušenost nebo znalost, kterou by mohl nabídnout druhým. Nemusí jít o velké gesto. Stačí princip, který žene hasiče z postele uprostřed noci, když zazní siréna – vědomí, že někdo potřebuje pomoc a já ji dokážu poskytnout. Hasiči to dělají už generace. Možná je čas nechat se od nich inspirovat i v jiných oblastech života.
Včera večer jsem z Písečné a Letohradu-Červené odcházel s respektem. Tohle je totiž Česko v té nejlepší podobě – lidé, kteří se navzájem znají jménem a kryjí si záda.
Díky vám, hasiči.
Petr Fiala, senátor a starosta města Letohrad
