Praha/Senát – Čtvrteční jednání o zachování poboček Úřadu práce v regionu přineslo pozitivní výsledky a bylo úspěšné. Tato událost, se stala důležitou v nesouhlasu s plánovaným rušením této klíčové instituce, konkrétně poboček Úřadu práce v Litomyšli, Holicích a Lanškrouně. Společně s kolegou senátorem Davidem Šimkem, jsme umožnili v prostorách Senátu, pro starosty těchto měst setkání, s generálním ředitelem Úřadu práce ČR Danielem Krištofem proto, abychom vzájemně hledali řešení situace, která by jinak ohrožovala dostupnost služeb pro naše občany.
Během setkání zazněly jasné a argumentačně podložené názory všech přítomných starostů, kteří jednoznačně vyjádřili svůj nesouhlas s plánovaným rušením poboček Úřadu práce ve svých městech. Klíčovým bodem jejich argumentace bylo upozornění na zásadní zhoršení dostupnosti služeb pro klienty, kteří se na pobočky pravidelně obracejí. Tito klienti, často lidé v tíživých životních situacích, by podle starostů zbytečně trpěli komplikacemi, které by rušení poboček přineslo. Starostové Daniel Brýdl, Radim Vetchý a Ondřej Výborný, podložili své argumenty konkrétními fakty a dokumenty, včetně petic a vyjádření od místních občanů i ostatních starostů obcí, kteří rovněž nesouhlasí s podobným omezováním služeb.
Atmosféra jednání byla velmi konstruktivní. Přítomní nevedli debatu jen o problémech, ale také o možných řešeních, která by mohla přinést zlepšení pro všechny zúčastněné strany. Významným výsledkem tohoto jednání bylo rozhodnutí, že pobočky ve zmíněných městech, zůstanou zachovány minimálně do roku 2025. Toto rozhodnutí bylo přijato na základě hlubších analýz a diskusí, které naznačily, že je nezbytné nejprve připravit půdu pro případné změny, například prostřednictvím digitalizace služeb.
V roce 2025 by mělo dojít ke spuštění digitalizace agend, což zahrnuje nejen zavedení nových digitálních nástrojů, ale také osvětu a edukaci klientů Úřadu práce, aby se s těmito nástroji naučili efektivně pracovat. Dalším krokem bude vyhodnocení tohoto procesu a zavedení tzv. „superdávky“, která by měla přispět k celkové modernizaci systému. Teprve na základě výsledků této digitalizace bude možné přistoupit k dalšímu plánování, včetně případných racionalizačních kroků.
V roce 2026 se proto očekává, že budou shromážděna a analyzována data ze všech pracovišť Úřadu práce. Pokud se ukáže, že digitalizace skutečně vedla k výraznému poklesu počtu klientů na jednotlivých pobočkách, mohlo by dojít k navržení procesu optimalizace, během kterého by některé pobočky mohly být uzavřeny. Nicméně i v takovém případě by v menších městech zůstala zachována poradenská pracoviště, která by nadále poskytovala pomoc těm klientům, kteří ji potřebují v osobním kontaktu.
Na závěr je třeba zdůraznit, že toto rozhodnutí považuji za správné a vyvážené. Pokud má být digitalizace úspěšná, je nezbytné, aby byla systematicky plánována a implementována. K tomu je potřeba nejen vyvinout a otestovat funkční systém, ale také na tuto změnu připravit zaměstnance i klienty. Teprve poté, co se podaří zavést plně funkční digitalizaci, má smysl uvažovat o případných úsporách a změnách. Digitalizace by totiž měla sloužit k usnadnění života, nikoliv k jeho komplikování.
