Jablonné nad Orlicí/Lanškroun – Dva víkendy po sobě jsem mimo jiné strávil mezi lidmi, kteří mají společné jedno: rádi chodí pěšky. A v obou případech mě přítomní potvrdili, že turistika u nás není doplňkovou aktivitou pro pár nadšenců, ale něčím, co drží region pohromadě.
Jablonné nad Orlicí: spolek, který má za sebou celé století
Minulý víkend jsem byl v Jablonném nad Orlicí na oslavách výročí tamního odboru Klubu českých turistů. Historie je tam pozoruhodná. První turistický odbor ve městě vznikl už v roce 1919, brzy ale zanikl. Znovu se ustavil 15. ledna 1924 a měl 68 členů. Výbor si hned tehdy dal cíl, který zněl na poměry malého města dost odvážně – postavit chatu na Suchém vrchu.
A postavili ji. Peníze se sháněly dluhopisy, dary a doslova po korunách. Jen v samotném Jablonném se na první pokus vybralo bezmála padesát tisíc korun. Pozemek pronajal velkostatek na devadesát devět let za symbolický poplatek. Základní kámen se kladl v srpnu 1926.
Když si dnes člověk vyjde na Suchý vrch, málokdo ho napadne, že za tou stavbou stojí parta lidí z podhůří, kteří si řekli, že to prostě zvládnou. Mimochodem – jablonští turisté dodnes udržují a značí v okolí zhruba šedesát šest kilometrů cest. To není historie, to je práce, která probíhá každý rok.
Lanškroun: 57. KOPA
Tento víkend jsem byl u startu 57. ročníku Lanškrounské KOPY. Kdo to nezažil, nedovede si představit, co se v sobotu ráno na náměstí J. M. Marků děje – od sedmi do deseti hodin odtud vyráží dav lidí všech generací.
Nabídka tras je přitom tak široká, že si vybere opravdu každý:
– pěší trasy 5, 10, 15, 20, 30, 60 a 100 km
– cyklotrasy 15 až 110 km po silnici, plus 60 km v terénu po trase KOPY
– pětikilometrová trasa je sjízdná i pro vozíčkáře
– na kratších trasách čeká děti Pohádkový les
Ti nejvytrvalejší, kteří jdou stovku, vyráželi už v pátek večer mezi osmou a půlnocí. Klobouk dolů.
První pochod se v Lanškrouně konal v roce 1969. V posledních letech chodí na KOPU přes pět tisíc lidí, rekord drží padesátý ročník z roku 2018 s 8 692 účastníky. Za tím vším stojí lanškrounský odbor Klubu českých turistů – jedna z nejstarších organizací ve městě, založená už v roce 1931, dnes s téměř třemi stovkami členů.
A pak je tu druhá půlka toho víkendu: městské slavnosti, které pochod doprovázejí. Náměstí plné lidí, hudba, trhy, výstavy, děti ze škol na pódiu. Turistická akce a městská slavnost se tu už dávno propojily v jedno.
Proč o tom píšu
Obojí spojuje stejný princip. Nejde o velké investice ani o marketingové kampaně. Jde o spolky, které fungují desítky let, protože se v nich vždycky najde dost lidí ochotných obětovat víkend přípravě něčeho, z čeho sami nic nemají.
Turistika navíc dělá pro region něco, co se špatně měří, ale dobře se to pozná: přivádí sem lidi zvenčí, dává práci ubytovatelům a hospodám a hlavně učí naše vlastní děti, že se dá jít pěšky dál než na autobus.
Oběma odborům děkuji za pozvání a za práci, kterou dělají. A všem, kdo o víkendu vyrazili, ať už na pět kilometrů s kočárkem, nebo na stovku, patří obdiv.
