Kišiněv/Moldavsko – 
V minulém týdnu jsem měl tu čest zavítat s českou delegací senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie, spolu s dalšími kolegy z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a zástupci Ministerstva zahraničních věcí, ve spolupráci velvyslanectví České republiky v Moldavské republice, na oficiální návštěvu a zúčastnit se tak jednání v Parlamentu Moldavské republiky. Účelem naši návštěvy byla především podpora současného politického směřování této země před plánovanými podzimními prezidentskými volbami. Za prezidentství Maii Sanduové, zvolené v roce 2020 na prozápadní a protikorupční kandidátce, usiluje Moldavsko o členství v Evropské unii a v červnu 2022 získalo status kandidátské země. Sanduová rovněž navrhla ukončení moldavského ústavního závazku vojenské neutrality ve prospěch užšího spojenectví s NATO a důrazně odsoudila ruskou invazi na sousední Ukrajinu. Ve svých vystoupeních z poslední doby uvedla mimo jiné, že existují síly, které nechtějí, aby Moldavané dosáhli tohoto cíle. Jsou pokusy destabilizovat tuto zemi.
V minulém týdnu jsem měl tu čest zavítat s českou delegací senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie, spolu s dalšími kolegy z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a zástupci Ministerstva zahraničních věcí, ve spolupráci velvyslanectví České republiky v Moldavské republice, na oficiální návštěvu a zúčastnit se tak jednání v Parlamentu Moldavské republiky. Účelem naši návštěvy byla především podpora současného politického směřování této země před plánovanými podzimními prezidentskými volbami. Za prezidentství Maii Sanduové, zvolené v roce 2020 na prozápadní a protikorupční kandidátce, usiluje Moldavsko o členství v Evropské unii a v červnu 2022 získalo status kandidátské země. Sanduová rovněž navrhla ukončení moldavského ústavního závazku vojenské neutrality ve prospěch užšího spojenectví s NATO a důrazně odsoudila ruskou invazi na sousední Ukrajinu. Ve svých vystoupeních z poslední doby uvedla mimo jiné, že existují síly, které nechtějí, aby Moldavané dosáhli tohoto cíle. Jsou pokusy destabilizovat tuto zemi.Dne 27. srpna 1991, kdy probíhal rozpad Sovětského svazu, vyhlásila Moldavská SSR nezávislost a přijala název Moldavsko. Pás moldavského území na východním břehu Dněstru je však od roku 1990 pod faktickou kontrolou separatistické vlády Podněstří. V roce 1994 byla přijata moldavská ústava a země se stala parlamentní republikou s prezidentem jako hlavou státu a premiérem v čele vlády. Moldavsko je po Ukrajině druhou nejchudší zemí v Evropě podle hrubého domácího produktu na obyvatele a velkou část jeho hrubého domácího produktu tvoří sektor služeb. Má jeden z nejnižších indexů lidského rozvoje v Evropě a na světě je na 76. místě (2022). V globálním inovačním indexu je Moldavsko k roku 2023 na 60. místě na světě. Moldavsko je členským státem Organizace spojených národů, Rady Evropy, Světové obchodní organizace, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, GUAM – Organizace pro demokracii a ekonomický rozvoj, Organizace černomořské ekonomické spolupráce a Asociačního tria.
Moldavsko, oficiálně Moldavská republika (rumunsky Republica Moldova), je východoevropský vnitrozemský stát na severovýchodním okraji Balkánu. Rozkládá se na ploše 33 483 km2 a k lednu 2023 v něm žilo přibližně 2,5 milionu obyvatel. Moldavsko sousedí na západě s Rumunskem a na severu, východě a jihu s Ukrajinou. Na východní hranici s Ukrajinou leží za řekou Dněstr neuznaný separatistický stát Podněstří. Moldavsko je unitární parlamentní zastupitelská demokratická republika s hlavním městem Kišiněvem, které je největším městem a hlavním kulturním a obchodním centrem země. Úředním jazykem je rumunština, dříve nazývaná moldavštinou.
